Zapsal: Marek Audy

Pláč  nad uzavřením Suchdolské hospody

Jarka Kacetlová



Ztemnělo nebe, pes v dálce štěká,

život bez Tebe zítra nás čeká.


Bylas nám domovem, laskavou matkou,

navždy nám zůstaneš vzpomínkou sladkou.


Zde Franta Němec sedal a v ruce rumu sklínku,

ztracené mládí hledal. „Chapeš to všecko synku?“


Suchý a Mokrý,  vždy pěkně pospolu,

s „dědíkem od kozla“ seděli  u stolu.


Barevné likéry lákaly v polici

kdo víc jich ochutnal těžkou měl opici.


Vždy bdělý Filouš, ochránce pořádku

opilé řidiče stavěl si do řádku.


V únoru byl tu vždy taneční sál,

tancovat v pohorkách nikdo se nebál.


Zněly tu jazyky  z Evropy celé,

pivo se točilo  pro přátele.


Když jsme se vydali k spacákům společně,

souhvězdí Kojálu vedlo nás bezpečně.


Přesto, že všude je hospod  na   tisíce,

jediná bude vždy „ Suchdolská márnice“



Pozn.: V Suchdolské hospodě byl kdysi Topas založen

Na oslavu dorazilo kolem 80-ti jeskyňářů. Né všichni se stihli podepsat.

40. let Topasu

(Výroční brožura 2017)